Život v čase, nebo čas života?

27/06/2016

 

Plánování a život

               
V korporátní praxi jsme s Janou často slyšeli při plánování projektů slova Deadline, Brainstorming, Soft motivace, Feedback, Timeline atd. Ponecháme stranou to co se týká týmu a mrkneme se na věci, které se týkají plánování času.


Čas. Je to komodita, která nám v životě mizí všem stejně. Jen nevíme, kolik jsme jí do vínku dostali a jak ji můžeme dlouho čerpat.

Plánování v korporátní sféře je dáno ve vazbě na čas. Jinak to ani nemůže být. Většina dodávek materiálu a zboží je systémem Just-in-time. Stejné je to ve stavebnictví, kde návaznost stavby a řemesel musí být podrobně organizována. Pokud by to tak nebylo, v obou případech by nastal nezvladatelný chaos. Proto jsou veškeré systémy natvrdo podřízeny time managementu. Lidé do maxima využívají svých znalostí a umu, aby takový systém zvládali a spolu s dodržováním firemní kultury (která je nastavena také na čas a výkon i když se často tváří že to tak není) se dostávají do stereotypu, který si přenášejí do osobního života. A dostáváme se k otázce. Jak plánujeme doma?
                Můžeme to nazvat plánování svého života. Máme (nebo měli bychom mít) své sny, vize a cíle. Pak si nastavíme, do kdy „musíme“ cíle dosáhnout. Rozdělíme si vše do dílčích kroků s malými dílčími úspěchy, které si kontrolujeme na své časové ose. S tím, jak se blíží nějaké datum splnění úkolu a máme skluz, vzrůstá stres a nervozita. Musím to dát! Co řekne okolí! Co řeknou lidi! Práce ve stresu může být pro někoho motivující, ale pro klidný život to moc dobré není.
                Podívejme se na svůj život z jiné stránky. Ponechme si sny, vize a cíle. Když jsem přijel na prázdniny ke své babičce do malé vesničky u Kolína, seděly na lavičkách před domky vedle svých branek, které vedly na dvory domků staré babičky. Dávaly mně pořád stejné otázky.

 

 Ptaly se. „Čí ty seš? Martin od Anči. Ze závsi. Kam chodíš na školu? Průmyslovka. Hmm. A čím budeš?  Strojař. A baví tě to? Baví. To je dobře.“
Ponecháme stranou korporát s celým plánováním, použijeme zdravý selský rozum a podíváme se, co nám babičky otázkami sdělily. Přeloženo do dnešní doby se ptaly na moje hodnoty.
Kdo jsem? Čím budu? Čím chci být? Budu šťastný?
Pokusme se podívat na plánování podle babiček. Vycházíme z klasického zadání. Co chci – co pro to musím udělat – do kdy to chci.

Fungujeme jenom ve dvou módech:

 

Základním předpokladem dosažení cíle je být ve fázi makám na tom. Kupodivu jinak to nefunguje.
Napíšeme si, co vše pro to musíme udělat. To jsou úkoly ke splnění. Pracujeme na úkolech, které jsou důležité a neurgentní (musí to být a nespěchá to). Pokud se má úkol přesouvat do urgentních, dáme mu prioritu aby byl řešen v klidu.
 

Naplánujeme to, čeho chceme dosáhnout a zvládnout v průběhu týdne. Do denního mixu namícháme úkoly. Dáme dva až tři nejdůležitější a doplníme méně důležitými. Pokud pracujeme v týmu, určíme kdo na čem pracuje, jaké má kdo úkoly a jednotlivé role v dané práci. Dále přidáme ingredience, bez kterých by život neměl tu správnou chuť. Přidáme rodinu, koníčky, relaxaci a odpočinek. To vše musí v mixu být, jinak o něco přijdeme a pak to bolí.


Neméně důležité je prostředí ve kterém pracujeme.  I to si můžeme utvářet. Proto jsou důležité otázky jak k sobě, tak k okolí. Co mi dnes udělalo radost? Komu jsem udělal radost? Kdo je díky mě spokojenější? V tom je kouzlo pozitivního přístupu. Naučit se ho a udělat z toho návyk.

Víte co je 25. hodina? Řekli jste si někdy „Kdyby měl den alespoň o hodinu více. Jak já bych šel … s dětmi ven, do lesa, zasportoval si“ atd. Napište si do denního plánu svoji 25. hodinu. Napište si to, co byste dělali, kdybyste vyšetřili čas a mohli dělat to, po čem toužíte. Pokud čas vyšetříte, udělejte to.
Pak je to jen o tom naučit se v klidu a pravidelně pracovat. Návyk pracovat je totiž nejdůležitějším návykem vedoucímu k úspěchu. Ve chvíli, kdy se soustředíme na práci a úkoly, zjistíme, že stíháme vše, co potřebujeme bez stresu a není tolik potřeba hlídat čas. Tak nějak to začíná jít samo. Začne to být normální a najednou se neženeme časem, ale v čase žijeme a život si užíváme.
                Tento způsob plánování nemusí každému vyhovovat. I já jsem součástí systému a musím přeskakovat v práci do korporátního režimu. Začal jsem používat systém podle hodnot babiček a k tomu zdravý selský rozum. Tento způsob plánování je alternativa třeba pro lidi, kterým nesedí IT svět plánování. Máme k tomuto stylu plánování jak diáře, úkolovníky a další pomůcky pro plánování (vše na papíře). 


Pojďme za svými hodnotami. Řekněme si "kým chceme být" a buďme šťastní.


I o tom jsou naše pracovní semináře #Nedokonaledokonalýživot.

Představte si svůj diář a v něm hodinu navíc. 25.hodinu. Na co byste ji využili?
Napište nám o tom.


Martin

 

 

www.janamyslivcova.com 
#Nedokonaledokonalyživot #JMglobal #Osobnírozvoj

Please reload

Featured Posts

I'm busy working on my blog posts. Watch this space!

Please reload

Recent Posts

May 5, 2016

Please reload

Archive
Please reload

Search By Tags
Please reload

Follow Us
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square